Newyorske listy Nezavisle ceske elektronicke noviny *** Andel - 2/96

Statni obcanstvi Ceske republiky

Jaroslav Andel


JUDr. Jaroslav Andel se narodil 30.3.1905 a je mu tedy 91 (ne 71, jak bylo chybne uvedeno). O zakonu o obcanstvi napsal nasledujici stat, ktera je stale a dale aktualni:
Reference: Dvoji US-CR obcanstvi

Uvaha o ethice, spravedlnosti a srovnatelnosti zakona c. 40/1993 Sb. o nabyvani a pozbyvani statniho obcanstvi CR s pojmem demokratickeho a pravniho statu.

Kazdeho Cecha, zijiciho kdekoli na svete, i doma v Ceske republice, ktery ma aspon trochu pojem o demokracii, pravnim statu a spravedlnosti, musi po precteni zakona Ceske narodni rady - dnes Parlamentu Ceske republiky - c. 40/1993 Sb. o nabyvani a pozbyvani statniho obcanstvi Ceske republiky prepadnout hluboky smutek. Smutek nad tim, kam az, do jake hloubky, dokazal zatlacit prirozeny pocit prava a spravedlnosti u lidi - i u zakonodarcu - temer pulstolety nedostatek demokracie, prava a pravni jistoty v Ceske republice.

Vydani kazdeho zakona kdekoli na svete ma vzdy nejaky ucel, a to bud:

  • (i) ma zavest jako zakon neco obecne prospesneho, co dosud ve state chybi a zlepsi to zivot obcanu i statu jako celku, nebo
  • (ii) ma zavest jako zakon neco, co se pro obranu a ochranu zivota, zdravi, bezpecnosti, zivotniho prostredi a opravnenych zajmu jednotlivcu i celeho statu ukazalo jako nezbytne nutne, nebo
  • (iii) ma zavest jako zakon neco, co se pro spravu statu i jeho casti, pro jeho ekonomiku a mezinarodni styky a vztahy ukazalo jako nezbytne nutne.
Kazdy zakon kazdeho demokratickeho a pravniho statu ma vsak mit jeden spolecny a nezbytny ucel: "Salus aegrotus" - blaho vsech. Jiz pred vice nez dvema tisici roky platila ve starem Rime pravni zasada: "Salus publica (populi) suprema lex (esto)" - Obecne blaho je nejvyssi zakon (Cicero, De legibus, III).

_Obecne blaho_, tedy _pro vsechny_ a ne jen _pro nektere_. Avsak zadny zakon, vydany po tzv. sametove revoluci, pokud se jen trochu tykal exulantu, tj. Cechu zijicich podle jejich prava, zaruceneho mezinarodnimi pravnimi normami, mimo hranice CR, tuto tisicileti platnou pravni zasadu nejen nerespektoval a nedodrzoval, ale naopak nejhrubsim zpusobem porusoval. A prirozene totez dela i zakon c. 40/1993 Sb., protoze filosofie zavisti a nenavisti vuci prislusnikum vlastniho naroda, kteri ziji mimo hranice Ceske republiky, jez se jako statni filosofie v Ceske republice vyvinula, byla vudci myslenkou i pri konstrukci tohoto zakona a bohuzel trva dodnes.

Je prirozene pravem kazdeho statu, a tedy i Ceske republiky, stanovit podminky pro nabyvani a pozbyvani jejiho obcanstvi. Avsak stejne tak je povinnosti kazdeho pravniho statu svymi zakony nikoho proti druhemu ani nepreferovat, ani neposkozovat a dodrzovat vlastni zakony, zejmena ustavou zarucenou rovnost obcanu pred zakonem.

A zadnou z techto prodminek, ktere vsechny v pravnim a demokratickem state plati jako conditio sine qua non, tedy jako bezpodminecne podminky, zakon c. 40/1993 Sb. nejen nedodrzuje a nerespektuje, ale naopak hrube porusuje.

Je obecne znamo, ze kazdy normalne jednajici stat ma zajem mit sve prislusniky kdekoli na svete, protoze se jich a pripadne jejich pomoci muze jako svych prislusniku kdykoli dovolat. Pritom soucasna statni prislusnost jineho statu, tedy dvoji statni obcanstvi, nemuze zadny stat NIKDY A V NICEM POSKODIT, ale muze mu naopak prinest prospech. V tom duchu je zhruba pul milionu svycarskych obcanu soucasne prislusniky jinych statu, avsak neni mi znam ani jediny pripad, ze by takove dvoji obcanstvi prineslo Svycarsku nejakou skodu. Naopak, Svycarsko s temito svymi obcany udrzuje trvaly kontakt, priznava jim volebni pravo, ktere mohou vykonat na svycarskem konzulate, a i jinak se o ne vsestranne stara.

Nikdo pri projednavani zakona o nabyvani a pozbyvani statniho obcanstvi CR nejen neprokazal, ale ani neuvazoval o prokazani, ze by Ceske republice druhe statni obcanstvi jejich obcanu mohlo prinest nejakou skodu. Naopak, mohlo by prinest jen prospech. A proto ustatoveni para. 17 tohoto zakona:
"Statni obcan Ceske republiky pozbyva statni obcanstvi Ceske republiky okamzikem, kdy na vlastni zadost nabyl cizi statni obcanstvi"
neni nic jineho, nez akt zavisti a nenavisti proti prislusnikum vlastniho naroda, kteri se proti nemu nicim neprovinili, kteri ale meli odvahu zkusit sve zivotni stesti jinde. Takove emoce vsak v zakonech pravniho a demokratickeho statu nemaji co delat a jsou zcela nepripustne a vyloucene.

"Tim zacal muj novy boj za pravo a spravedlnost pro vsechny lidi, postizene komunistickym nasilim, bezpravim, terorem a pravni zvuli... "
Jaroslav Andel

Avsak nejen to. Timto zakonnym ustanovenim se stal tento zakon nejen nespravedlivy a nelogicky, ale je v primem rozporu i s vlastni ustavou Ceske republiky, protoze porusuje ustavou zarucenou rovnost obcanu pred zakonem. Zakon c. 40/1993 Sb. zavadi totiz dve skupiny obcanu s ruznymi pravy: Jedne skupine obcanu pravo mit dvoji obcanstvi nejen priznava, ale pripousti i moznost je v budoucnu ziskat narozenim nebo snatkem, stejne tak tem, kteri dvoji statni obcanstvi jiz meli pri vyjiti tohoto zakona, a tech jsou desetitisice. Druha skupina obcanu, kteri ziskaji obcanstvi jineho statu nyni, ztraci soucasne obcanstvi ceske, coz je vylozena diskriminace teto skupiny obcanu proti prvni skupine a naprosto markantni poruseni rovnosti obcanu pred zakonem a tedy i poruseni ustavy Ceske republiky.

Takove porusovani lidskych prav a zakladnich svobod a "skatulkovani" obcanu do ruznych skupin s ruznymi pravy zjevne nynejsim zakonodarcum starost nedela. Nespravedlnost tohoto zakona bude jiste zcela zrejma z nasledujiciho prikladu.

Predpokladejme, ze z Jihoafricke republiky prisel do Prahy inteligentni cernoch a ozenil se s Ceskou. Proc ne, inteligentnich cernochu je dost a sam takovy pripad znam. Je to naprosto realna moznost, jakych muze byt tisice s prislusniky nejruznejsich narodu. Za kratkou dobu se jim narodil polocernousek, ktery se po svem otci stal obcanem JAR, a protoze jeho matka byla obcanka CR podle para. 3 odst. a) ziskal maly polocernousek i ceske obcanstvi, do konce zivota muze mit oboje a nikomu to jiste nebude skodit.

Naproti tomu Cech nebo Ceska, kteri se tu narodili a jejich predkove tu staleti pracovali na zvelebeni teto zeme, pokud nyni z jakychkoliv duvodu ziji delsi dobu v cizim state, jehoz obcanstvi treba z duvodu sveho socialniho zajisteni prijmout museji, ztrati timze okamzikem obcanstvi Ceske republiky. Nadale budou ve sve vlasti cizinci, postaveni na stejnou pravni uroven, jako treba navstevnici z Finska nebo Guatemaly. Naprosta nespravedlivost tohoto zakona je jiste kazdemu zrejma, jen ovsem nebyla zrejma zakonodarcum a jiz vubec ne jeho navrhovatelum.

Zbyva tu jiz jen jasne polozit nasledujici otazky: Prinese ustanoveni para. 17 zakona c. 40/1993 Sb. Ceske republice nejake vyhody? Odpoved muze byt jen negativni. Toto ustanoveni neprinese Ceske republice naprosto zadne, ani nejmensi vyhody nebo prospech. A druha otazka: Prineslo by odstraneni para. 17 z tohoto zakona Ceske republice nejakou skodu? I tady je odpoved naprosto negativni: neprineslo by ji to naprosto zadnou a ani nejmensi skodu.

Naopak, tento paragraf, markantne porusujici ustavou zarucenou rovnost obcanu pred zakonem, vyvolava pochybnost, zda Ceska republika je skutecne pravnim a demokratickym statem, jakym se byt slavnostnim prohlasnim predsedy parlamentu CR dne 1.1.1993 nejen prohlasila, ale i zavazala. Je proto jiste jiz cas, aby se naslo aspon tech nutnych 41 poslancu, kteri by navrhli Ustavnimu soudu CR odstraneni tohoto uzakoneneho nesmyslu a nespravedlnosti a udelali tak dalsi krok k tomu, aby Ceska republika byla skutecne jak demokratickym, tak pravnim statem.


Ze zivotopisu JUDr. Jaroslava Andela:

Narodil jsem se dne 30. brezna 1905 v obci Dobriv u Rokycan. Vyucil jsem se zamecnikem, elektrotechnikem, po doplneni maturity na realce v Praze jsem vystudoval na vysoke skole technicke silnoproude elektroinzenyrstvi a absolvoval jsem pravnickou fakultu Karlovy university a studium dokoncil doktoratem v roce 1950.

Jiz od detstvi jsem byl informovan o proticeskem a protinarodnim Austro-marxismu a o nespravnosti Marxovych teorii a zasad pro Cechy. A protoze ze socialni demokracie se vyvinul komunismus, stal jsem se jiz od detstvi antimarxistou a proto pozdeji i antikomunistou a to jeste drive nez komunismus ukazal svou pravou zlocineckou tvar.

Jak je obecne znamo, po druhe svetove nebyla jiz Ceskoslovenska republika pravnim a demokratickym statem. Komunisti totiz prosadili hned po valce t.zv. Kosicky vladni program a v roce 1948 komunisti ihned po usurpaci veskere statni moci zakazali a rozpustili staleti trvajici zivnostenske organisace...

V roce 1955 prisel do Ceskoslovenske republiky sovetsky general, ktery se stal u nas velitelem, nebo jak se tehdy rikalo "hlavnim poradcem" statni bezpecnosti na ministerstvu vnitra. Nasi pani z tohoto ministerstva hledali pro nej vhodny objekt na weekendy a protoze asi meli jiz vsechny vhodne objekty v evidenci, zabrali nam nasi skutecne krasnou chatu, vlastne kompletni rodinny domek s ustrednim topenim, el. kuchyni a ostatnim komfortem, s velikou zahradou a 4 1/2 hektaru lesa v Kokorinskem udoli u Melnika. Museli jsme se z tohoto naseho domku ihned vystehovat, avsak vzit si jen sve osobni veci, t.j.saty a pradlo, jinak vsechno ostatni, veskere zarizeni i pribory a jine veci tam musely zustat....

Po ztiznosti na ministerstvu vnitra..jsem byl falesne vylakan z domova a bez zatykace, nebo soudniho rozhodnuti a po t.zv.devitimesicnim vysetrovani jsem byl odsouzen ke 14 rokum zalare a zabaveni majetku pro to, ze jsem udajne uctoval narodnim podnikum za sve vyrobky (vysoko- napetove pojistky a dalsi elektromaterial-pozn.JZ) vyssi ceny, nez dovolovaly platne predpisy, pritom ale zadne takove predpisy neexistovaly.

Byly sice vydany ale az za dva roky po mem zatceni.

Ztravil jsem ve veznicich, t.j. nejtezsich zalarich ministerstva vnitra v Praze na Pankraci, v Plzni na Borech a v Leopoldove 7 roku 3 mesice a 3 dni sveho zivota.. Po propusteni 13.ledna 1965 jsem nemohl najit praci zacal jsem jako monter.. a az pozdeji projektovy atelier, ktery jsem vedl, byl na Vinohradske tride nad budovou prazskeho radiozurnalu a zazil jsem proto pri jeho dobyvani sovetskymi tanky sovetskou okupaci z bezprostredni blizkosti. Pro mou urcitou nerozvaznost,t.j. hlaseni v cerne stanici mi hrozilo nove zatceni..Z Cech jsem odjel dne 3.zari 1968, do Vidne a 6.zari jsem odjel pres Tyroly do Svycar, kam jsem prijel 7.zari..

V roce 1970 jsme zalozili ve Svycarsku Svetove zdruzeni byvalych ceskoslov. politickych veznu v Exilu, jehoz jsem byl od pocatku clenem vyboru, pak mistopredsedou a predsedou, jimz jsem dlouha leta i nyni. Vyvijeli jsme od pocatku antikomunistickou cinnost...Ihned po ukonceni politickeho teroru a komunisticke autokracie jsme zahajili rozsahlou politickou cinnost v tom smyslu, aby se ceskoslovenska republika a nyni Ceska republika stala skutecne pravnim a demokratickym statem, jakym se byt prohlasila a mnoha mezinarodnimi akty byt i zavazala.

"Tady se nebude delat zadny hon na komunisty"
Vaclav Havel

Hned pocatkem ledna 1990 po zvoleni Vaclava Havla prezidentem...se mi dostalo ve znamost, ze Ceskoslovenska republika se po skonceni komunistickeho teroru a pravni zvule nehodla fakticky stat demokratickym a pravnim statem, presto, ze to oficialne prohlasila. Prezident me nechtel prijmout.. a az po opetovnem nalehani a cekani pred kancelari prezidenta republiky, pana Vaclava Havla, mne pan Krizan k nemu predvedl. A tu jsem k svemu faktickemu zdeseni zjistil, ze nase radost z noveho nekomunistickeho prezidenta byla predcasna. Jako dvojnasobny akademicky obcan a o celou generaci starsi nez on - bylo mi tehdy 85 roku - pan prezident Ceskoslovenske republiky jednal se mnou, s jejim radnym obcanem a obeti komunistickeho teroru tak, jak by si ja nikdy nedovolil jednat ani s negramotnym pasakem prasat. Stal totiz tesne prede mnou, ale obracen ke mne zady, rekl mi jen tri kratke vety, z nichz treti doslovne znela; "Tady se nebude delat zadny hon na komunisty". Je zcela prirozene, ze nikdo zadny hon na komunisty delat nechtel, ale za timto sloganem pana Havla se skryli vsichni ti komunisticti zlocinci, teroristi a vrahove - a bohuzel se skryvaji dodnes. S hruzou jsem zjistil, ze pan Vaclav Havel se celou vahou sveho uradu i svou vlastni prestizi postavil za komunisticke zlocince a tedy proti jejich obetem, i kdyz predtim velmi hlasite prohlasil, ze komunisty spachane krivdy musi byt napraveny.

Tim zacal muj novy boj za pravo a spravedlnost pro vsechny lidi, postizene komunistickym nasilim, bezpravim, terorem a pravni zvuli...


Home | Vitejte . . | JS homepage | Eleanor's kitchen | J. Schrabal
Copyright © 1997 Newyorske listy (New York Herald) *All rights reserved* ISSN 1093-2887