Newyorske listy Nezavisle ceske elektronicke noviny *** Havel special 5-/97

Reference:
  • Lucerna: Havel versus Havel cili "Nebat se a nekrast ?" * brezen 97
    New York Times Magazine je nedelni priloha NY Times.
    V nedeli 11. kvetna, 1997
    Titulni cela strana ma portret Havla s titulkem

    The Poet of Democracy and His Burdens

    Basnik demokracie a jeho brime

    Vaclav Havel, the Czech President once revered as a political prisoner, now serves a different kind of sentence


    Vaclav Havel, cesky prezident jednou slouzil jako vezen, nyni si odpykava jiny rozsudek

    Paul Berman

    Vynatek clanku strana 4 .(strana 47)

    V teto casti autor Paul Berman uvadi, ze Havlova rodina byla bohata. Havluv dedecek Vaclav M. Havel byl vyznamnym architektem, ktery vybudoval, mimo jine monumenty, i palac Lucerna, ktery byl po komunistickem puci v 1948 znarodnen a sametove revoluci vracen dedicum Vaclavu a Ivanovi.

    Zadny z nich se o zchatralou Lucernu moc nezajimal, poze Ivanova zena Dasa. Proto Ivan prepsal svoul polovinu Dase. ktera se stala partnerem prezidenta Havla. Ale partnerstvi se moc nedarilo, a tak Dasa chtela druhou Vaclavovu polovinu.

    Nemohli se dohodnout, jak by Dasa mohla koupit Vaclavuv podil. Nakonec se Vaclav rozhodl prodat svuj podil nekomu jinemu s umyslem daru dobrocinnosti. Dasa ho pak soudila.

    Soudit? Proc ne se posadit dohromady a promluvit si o pratelem vyreseni hadky? Oba, Ivan i Dasa Havel mne od srdce zduraznili, ze mirumilovne vyreseni bylo po celou dobu jejich nadeji. Oproti tomu, jedna osobni sekretarka Vaclava mne rekla, ze Dasa se vnucovala a chtela resit znervoznujici obchodni otazky behem jeho nemoci, zurive byla agresivni a proto Vaclav s ni nechtel jednat osobne. Tak nezbyla nijaka jina cesta dohadovani nez osocovat jeden druheho v samostatnych televiznich rozhovorech behem brezna, k uzasu cele ceske verejnosti.

    Rodina se snazila zprostredkovani. Vaclav dal celou zalezitost do rukou sveho poradce, byvaleho komunistickeho predsedy Mariana Calfa, ktery, mimo to jeste take mel jinou pozici, jako pravni poradce firmy Chemapol Group. Chemapol pak nabidl koupit prezidentuv podil. A zde sestupuje povidka z dolni casti rodineho blata do nejdolejsiho bahna politiky a hospodarstvi v po-komunisticke ere.

    Na to, co je dnes nejvetsi problem v Ceske republice, je to co se skryva pred kazdodenni udalosti, to co se vlastne skutecne deje a co se asi bude dit? Je to otazka vlastnictvi nemovitosti a jake hospodarstvi budou Cechove mit. Bude to hospodarsvi osobni odpovednosti, jak o tom Havel snil, ze vybuduje - mestecka hospudek a pekarstvi vlastnenych mistnimi jednotlivci? Nebo, jak se vynoruje vsude v byvalem komunistickem Vychode, bude to hospodarstvi mafianu a nepruhledna umluva se zbytkem stareho aparatu a tajne policie - kapitalismus pasaku a nasilniku, kde nikdo nevi kdo opravdu co vlastni a kam to vlastne vsechno miri?

    Predseda vlady Klaus, ne prezident Havel, dela vsechny hospodarske rozhodnuti v Ceske republice a tyto jeho kroky udelal na zaklade politickeho usporadani a volneho trhu, zelotismu. Ale politicka situace branila Klause, aby uskutecnil opravdovy utok na byvale komunisticke vedeni, nektere z nich kontrolujici statem vlastnene spolecnosti. Tento zelotismus zabranil vybudovani prezirajicich zakonu a pravidel, ktere by preziraly to co bylo privatizovano. Nemozno rici, ze nezdar je vysledkem. Lide jsou bohatsi. Nezamestnanost je pod 4 procenta. Praha rozkveta. Chodniky jsou naplnene turisty a tramvaje jsou natreny zelene, cervene., smetanove a odporne ruzove.

    Presto, za kazdym uspechem stoji skandal. Osum bank padlo v jedinem minulem roce.Vedouci investic s nima utikaji. Nikdo vlastne nevi kdo co opravdu vlastni. Soudy si s tim nevi rady. Rusti gangsteri okupuji Vaclavak a mackaji knofliky celluloveho telefonu. A v temnem pozadi, symbol toho vseho je Chemapol Group.

    Diskutoval jsem o teto spolecnosti s mnoha duveryhodnymi znalci v Praze. Zda se, ze Chemapol se nikdy neucastnil opravdove protizakonne cinnosti; ale taktez se tato spolecnost nemuze prokazat opravdu duveryhodnou. Behem komunismu Chemapol drzel monopol na dovazeni nafty z Ruska - cimz mozno rici, ze je to spolecnost vzdycky spojena s Ruskem a soucasne, protoze dela mezinardni obchod, je to spolecnost pridruzena k tajne sluzbe a k K.G.B. Po t. zv. "sametove revoluci" vedeni Chemapolu ji privatizovalo tim, ze si ji prodali sami sobe. (misto, aby byla vystavena verejne aukci), a ten clovek, co nakonec to vsechno vede je byvaly cesky vyzvedac Vaclav Junek.

    Chemapol pod vedenim Junka vydelal poklad zacatkem 90. let tim, ze nasel nedostatky v danovem zakone a tim mohl dovazet lehkou naftu a prodat ji gangsterum, kteri ji predelali na silny olej - jako podzemni obchod, ale v mezich zakonnych nedostaku, mozno rici. Chemapol s temito penezi koupil mnozstvi podniku. Spolecnost koupila i mimo jine, take predni denik a dala ho pod vedeni byvaleho reditele komunisticke televize, cimz zpusobila, ze vetsina redaktoru musela odejit do jinych novin (jak mne bylo vysvetleno jednim z novinaru-uprchliku Danielem Kumermannem).

    Spolecnost se take dostala do vladnich kruhu. Navic k zamestnani Havlova poradce Mariana Calfa, spolecnost koupila take Klausovo tiskoveho mluvciho, zastupce reditele Security & Intelligent Service a ministra prace a socialnich zaopatrenich - s temito triumfalnimi vysledky pak prisla s nabidkou koupit Havlovu polovinu palace Lucerna. Prirozene, Chemapol si kupoval vliv a soucasne duveryhodnost. Proto, kdyz Vaclav Havel chce delat obchod s touto spolecnosti, kdo by je mohl odmitnout v budoucnosti?

    Havel souhlasil s prodeji - bud, protoze, jak nam Ivan rekl, Vaclav ma vlastnost videt skrz kohokoliv s vyjimkou sveho vlastniho poradce; nebo, protoze, jak mnozstvi informovanych pozorovatelu poznamenalo, ze Vaclav nenavidi svoji svagrovou a prodal to ze zlomyslnosti; nebo ze pod tihou slabosti sve nemoci a operace nebyl schopen udelat inteligentni rozhodnuti; nebo, nakonec, jak Havel naleha na svou vlastni obhajobu, protoze realistika obchodu mu nenechala jinou moznost a pouze Chemapol je schopen zachranit budovu pred zhoucenim na chodnik. Je nemozno komukoliv z venku posoudit vsechny tyto moznosti. Ale s naprostou jistotou mohu posoudit tuto otazku prodeje Lucerny, Vaclav, Ivan i Dasa byli, a vsichni jsou, ucastniky. To jsem objevil, kdyz jsem prijel na Hrad pro rozmluvu.

    Byl jsem doveden do obrovske kancelare a posazen hned vedle prezidenta, s jeho mluvcim, dvema pobocniky a oficielni prekladatelkou kolem stolu. Polozil jsem otazku anglicky. Havel odpovedel pohledem do neznama a pak douhou reci cesky, vetsinou opakoval to co bylo predem verejne receno ci vydano. Prekladatel pak relozil souhrn. Nemohlo to byt vice skrobenejsi. Pouze barva kravaty Havla se zdala byt na zivu.

    Prednesl jsem jako predmet rozhovoru "existenci zivota". Prekvapeni vladlo kolem stolu. Recnik chtel mluvit o NATO. Podle recnika, rozhovor byl usporadan proto, aby dal prilezitost prezidentvi vysvetlit americke verejnosti, ze je to dobry napat prijat CR do clenstvi, zvlaste proto, ze NATO chce zarucit bezpecnost demokracii (a nereceno: ze se kazdy obava Ruska. Velika obava, nebot tyden pred moji navstevou Prahy, rusky velvyslanec vyhrozoval, a pozdeji odvolal vyhrozovani, potrestani CR pro vstup do NATO zastavenim dovozu ruskeho plynu.)

    Co se Havla tykalo, ten se tak moc nezajimal o rohovor o NATO s vyjimkou nekolika predem pripravenych argumentu. Urcite take se nezajimal o rozhovor o existenci zivota. Trochu jsme se zminili o otazce rozdvojujici Heideggerovu filosofii , ktery jednou pripomnel potrebu pro Boha a Havel, ozvenou, rekl "Ja opravdu si myslim, ze tato civilizace je v krizi a pouze Buh ji muze zachranit". Ale otom, o cem opravdu chtel hovorit, byla prodej jeho casti Lucerny Chemapolu. Jedina zminka na toto skandalni tema a rozmluva se probudila z hlubokeho spanku. Prezidentuv mluvci ho temer prosil, aby prestal. Ale ne!

    Rozhovor o Chemapolu a Lucerne se zdal byt pro Havla vzor socialni morality - ne pro podezrelou povest Chemapolu, ale pro nepoctivou kritiku teto spolecnosti. Lide chteji kapitalismus, ale kdyz jej nekdo vybuduje, tak ho kritizuji. "Nenavidim pokrytectvi," rekl. "Cely svuj zivot jsem bojoval proti pokrytectvi. Chtel bych plnou pravdu. At nekdo mne posle dokument a kdyz v nem bude neco podstatneho, budu prvni co pujde proti Chemapolu. Ale prozatim mne nikdo nerekl cokoliv konkretniho."

    Chvilku vahal. Je pravda, to pripustil, ze Vaclav Junek, reditel Chemapolu, potvrdil, ze byl clenem vyzvedne sluzby. Junek vyzvidal ve Francii. Ale, Havel poznamenal, byt vyzvedacskym agentem v jinem state neni tak spatne jako byt informatorem zde doma. Lepsi je mit spijony venku nez udavace doma!

    V tomto bode ho jeho mluvci prerusil tim, ze neni potreba jit do dlouheho rozhovoru k obrane Junka. Ale Havel nechtel skoncit. V Cerske republice jsou opravdovy zlocinci, rekl, co ukradli biliony ceskych korun od poplatniku dani. Ale koho pak nazyvaji Mafioso "je ten komu nebylo prokazano, ze ukradl cokoliv" - mineno na Junka.

    Mluvci znovu prerusil "OK, promluvme si o NATO a pak skoncime."

    Ale ne! Havel chel pokracovat vysvetlenim, ze kritizovani proti Chemapolu ukazuje "moralni stav" verejnosti. "To je to, o co jde", nalehal, "ne o Chemapol."

    Celkem, tato zalezitost prodeje podilu palace Lucerny ho plne uchvacovala, prave tak jako jeho bratra a jeho svagrove s odlysnym minenim. A nyni, jak jsem tak sedel v te obrovske kancelari, odkud je oknem videt cela Praha, jsem si najednou uvedomil to, o cem jsem uz slysel od jeho starych pratel. Ze on ztratil svou starou skromnost. Ze on, jako byvaly playwright na zacatku sve politicke kariery byl vzycky tim clovekem, co psal scenario, ale nyni je pouze hercem ve scenariu jinych lidi, a on o tom sam ani nevi. Ze ten Hrad mu nejak vstoupil do hlavy - ten hrad stredoveku, Kafkuv symbol irracionality, jeden z nejvetsich svetovych monumentu k megalomanie.

    Tato kritika se se mnou nesnasela, kdyz jsem ji poprve, i pak nekolikrat slysel. Ale ta zalezitost Chemapolu se zdala prinest neco velitelskeho do Havla. Zde v jeho kancelari jsem se najednou presvedcil proc lide, kteri ho znali po tak mnoho letech najednou dospivaji k odporu a nelibosti. Nebo, lepe receno, proc se obavaji, po trapeni se smrti jeho prvni manzelky a po jeho prvni schuzce se smrti a zhrouceni jeho pracovniku behem pohotovosti a pak hrozny boj s jeho milym bratrem a svagrovou - a po vsech techto hroznych zkusenosti, Havel se stava obeti sveho uradu.

    (Pokracuje dalsich nekolik stranek)


    Home | Vitejte . . | JS homepage | Eleanor's kitchen | J. Schrabal
    Copyright © 1997 Newyorske listy (New York Herald) *All rights reserved* ISSN 1093-2887