Otevreny dopis Janu Kavanovi, ministru zahranici Ceske republiky, k uvazovane moznosti, ze Ceska republika odkoupi Narodni Budovu v New Yorku od Cecho-Americanu za symbolicky $1
Nejde jenom o zachovani starych tradic, ale o probuzeni soucasne ceske komunity v zahranici

Jan Krondl,

Vazeny pane ministre,

mel jsem tu cest se Vami setkat v sobotu 13. brezna 1999 v Narodni Budove v New Yorku. Mezi jinym jste zduraznil, ze „Ceska republika potrebuje mit venku bohaty krajansky zivot, krajany, kteri jsou pripraveni neustale vystupovat jako neformalni velvyslanci Ceske republiky ve svete."

V tomto smeru jsou nase cile totozne. Jiz od roku 1991 Ceskoslovenske noviny usiluji o spojeni nasi cesko-americke komunity k oprave historicke Narodni Budovy v New Yorku. Nejde nam pritom o udrzovani „jakehosi vybledajiciho pamatniku stare slavy", jak zde Budovu nedavno nazval Martin Palous, ale prave naopak -- o to, aby se nase komunita prizpusobila nove dobe -- a vyuzila Narodni Budovu modernim zpusobem, jako nase hlavni stredisko styku s Ceskou republikou. Nakonec, jestlize musi v porevolucni dobe prochazet velkou transformaci lide doma, neni duvodu, proc bychom ji nemohli projit i my, krajane a exulanti, Cesi zijici trvale v zahranici.

Po 8 letech teto snahy verim, ze problem Budovy vychazi ze samotne zastarale struktury Ceske dobrocinne a vzdelavaci spolecnosti, ktere Budova patri. Tato organizace vznikla v roce 1890 jako „stresni organizace" sdruzujici 42 spolku, ktere si tehdy chtely postavit vlastni budovu. Postupem casu ale jejich cinnost ochabla a mnohe odpadly. V roce 1981 skoro doslo k prodeji Budovy. Tehdy pristoupilo do Spolecnosti 5 novych organizaci -- Sokol, SVU, Rada svobodneho Ceskoslovenska, Americky fond pro cs. uprchliky a Sdruzeni nezavislych cs. sportovcu. Tyto sice prodeji zabranily, ale samy uz zdaleka nemaji onu energii a motivaci potrebnou k tomu, aby Budovu opravily, udrzovaly a aktivne vyuzily. Dnes Spolecnost sestava ze 12 spolku, nekterych z nich slozenych pouze z 1-2 lidi, ktere vsechny maji rovne hlasovaci pravo, ale prakticky zadny zajem o spolecnou opravu a vyuziti Budovy. Jsme proste jenom uvazli a „osedlani" organizaci, jejiz struktura uz dnes nedava smysl. Za onu dobu se pritom objevilo mnoho modernich a komercne zdravych projektu, podobnych tomu, o kterem uvazujete -- ale ty jsou zjevne neproveditelne skrze archaickou a byzantinskou strukturu, jakou koncept „stresni organizace spolku" uz dnes je. Verim, ze klicem k oprave Narodni Budovy je tedy zmena zakladniho statutu organizace -- premena od sdruzeni spolku ke sdruzeni aktivnich jedincu.

At uz s timto hodnocenim souhlasite nebo ne, pravda je, ze Narodni Budova je nas problem, problem, o kterem jsem presvedceny, ze je pouze uredni, byrokraticky a organizacni -- nikoliv lidsky -- a meli bychom si jej vyresit sami. Ne pouze proto, ze Budova je „nase", ale proto, ze, zejmena v porevolucni dobe, je dulezite, aby Cesi v zahranici zaujali v ceskem narode vyznamne misto. Nakonec, s vyjimkou nejstarsi generace, jsme to my, kdo ma jedinou primou zkusenost s ustalenou demokracii a trznim hospodarstvim. Pravoplatne misto v ceskem narode si ale vydobydeme pouze jako sobestacna, autonomni a moderni komunita, ktera bude v zahranici dobre spolupracovat s Ceskou republikou. Tim, ze z nas „sejmete bremeno" Narodni Budovy, jak to jisti lide vidi, ovsem vytvoreni takove sobestacne a moderni komunity rozhodne neprospejete.

I kdyz z kratkodobeho pohledu je koupe Narodni Budovy na Manhattanu za 1 dolar pro Ceskou republiku jiste vyhodna a republika tak doslova „za babku" prijde ke krasnym prostoram ve stredu mesta, z dlouhodobeho hlediska tim udelate medvedi sluzbu nasi mistni ceske komunite, dale tim oslabite jeji soudrznost a sobestacnost, a tim zpetne uskodite i celemu ceskemu narodu.

Vazeny pane ministre, uvedl jste, ze zvazujete jeste jine varianty pomoci s opravou Narodni Budovy. Dovolte mi, abych Vam jednu pridal, pokud ji nemate. V Americe existuje praxe s poskytovanim tzv. „matching fund" -- to jest, vlada prispeje nejake nevydelecne organizaci presne tolik, kolik si sama vybere (dolar za dolar). Nechte tedy Budovu v nasich, cesko-americkych rukou, ale nabidnete nam, ze nam na jeji opravu prispejete presne tolik, kolik si sami vybereme. V praxi nam tak vlastne nabidnete 5 milionu dolaru. Za vas prispevek si pak budete moci v opravene Narodni Budove zdarma pronajmout misto na Konzulat, Ceske centrum a dalsi dobre veci. Timto resenim usetrite, ziskate pekne prostory, ale hlavne -- prispejete tak skutecne k oziveni nasi komunity a pomuzete nam tak vytvorit onen „bohaty krajansky zivot", ktery Ceska republika a cely cesky narod tolik potrebuji. Mozne je, ze toto „Newyorske reseni" se pak stane modelem i pro spolupraci s dalsimi komunitami a jejich Narodnimi domy po celem svete. Verim, ze pro budoucnost naseho naroda bude rozhodne lepsi, kdyz Vase vlada bude fungovat jako katalyzator aktivni cinnosti Cechu v zahranici a urychleni premeny jejich cinnosti do moderni doby, nez jako pouhy ochrance a protektor, ci dokonce konzervator starych zvyku. Dekuji Vam za zvazeni teto moznosti.

S uprímným pozdravem,

Jan Krondl,
vydavatel Ceskoslovenských novin v New Yorku a
delegát Ceské dobrocinné a vzdelávací spolecnosti

NAZPET K MENU (budovy)


Ctenare upozornujeme, ze zverejneni tohoto otevreneho dopisu neznamena, ze se redakce Newyorskych listu ztotoznuje s jeho obsahem.

Naopak:Domnivame se, ze, jak vznesena a uslechtila jsou slova pana Krondla na nadherne obrozeni cesko-americke komunity v New Yorku, skutecnost je jina. Minulost slavne ceske ctvrte na vychodu Manhattanu skoncila pred dlouhou dobou. Vetsina dnesni ceske audience na podnicich v Manhattanu sestava z lidi vice nez padesat let starych. At jde o pozvanku na oslavu Masaryka, ci predstaveni mlade generace Regina, ale i setkani se zahranicnim ministrem Kavanem, SVU, ktera drzi cely cesky zivot na Manhattanu, zve "Prosim prijdte, zbyva nas malo".

Kdyby to zalezelo jen na me, ja bych tu celou budovu prodal za vice nez pet milionu (minimalni odhadnuta cena) jejichz velice konzervativni investice by prinesla vice nez pul milionu nezdanitelneho prijmu rocne. To by byla dostatecna a uctihodne velika castka k povzneseni ceske komunity na Manhattanu a k sblizeni s domovem a s ceskou kulturni cinnosti.

Nabidka ceskeho zahranicniho ministra Kavana koupit budovu za jeden dolar je spekulativni. V US nemuzete pripojit k prodeji nemovitosti zadne podminky. V US prevod nemovitosti je bezpodminecny. Tak jednou takovou variantou by mohlo byt, ze by ten majetek byl prodan CR za vice nez pet milionu dolaru a CR by pak, cas od casu, neco udelala pro ceskou obec na Manhattanu. Jinou variantou pro CR by mohlo byt vrazit do rekonstrukce deset milionu a kdyby se pak cinnost a vztahy nevyvijely jak ocekavano (kym a kdo by to posuzoval ?), budova by pak mohla byt prodana za 25 milionu nebo i vice. Vi nekdo o jinych moznostech?

Za redakci Newyorskych listu Josef Schrabal

NAZPET K MENU (budovy)